Příběh s názvem „Vesnice se zavázanýma očima“ mi vyprávěl kamarád ze školy. Mladí muži mizí jeden po druhém a nikdo neví, co se s nimi stalo potom. Zdá se, že tato fáma stále trvá... Ano, nemůžu to nikomu říct, ale dům (vesnice), ve kterém teď bydlím, je potomkem té slepé vesnice. Přestože nejsou tak aktivní jako dříve, mají silný smysl pro jednotu a věří v učení.